Moja drahá teta Františka, (ktorá robí najlepšie moravské koláče na svete), mi napísala zopár receptov a pridala rôzne výroky známych. Tu je roztomilá básnička. Milujem ako tá čeština znie. Tak mäkkúčko a ľúbozvučne. Báseň mi pripomína moje prázdniny u babičky na Morave.
Trochu sa zastavte v tom Vianočnom čase a odpočinte si. Prajem krásny týždeň.
“Domov, to je matka na zapraží,
když Te vítá s úsmevavou tvárí,
to je horský potok šumící,
lesy, háje, sena vonící.
Domov, to je louka plná hermánku,
s jahodami sberanymi do džbánku.
To je žitný krajíc chleba,
který poutník marne ve svete hledá.
Domov, to je nízky plútek mezi koprivami,
jenž zapomenut, presto zustal s nami,
to je jitro probuzene vuní hlíny,
i s modravými stíny vresoviny.”